Jedna kočičí

Aktualizováno 28. 12. 2018

Čas od času mi přijde dotaz, zda-li má Animal Cake v nabídce i dortovou směs pro kočky. Odpověď je bohužel ne. A to i přesto, že já sama milovník koček jsem a doma mám kartouzského krasavce jménem Cheese. Na jejich mlsné jazýčky si ale zkrátka netroufnu.

Mám ráda všechna zvířata bez výjimky, avšak má obliba v kočičí vrnění přišla poněkud netradičním způsobem. Bylo mi kolem 20ti let. Nastal čas Vánoc a naše rodina se vypravila do kostela na půlnoční. Byla zima, silnici pokrýval poprašek sněhu a tmou prostupovala pouze pouliční světla. Když tu náhle se na cestě pod mihotající září lampy objevily otisky malých kočičích tlapiček a o kousek dále u krajnice se třáslo hubené šedé koťátko.

Síla Vánoc a zimy rozhodla. Kotě u nás zůstalo a vyrostla z něj krásná elegantní kočka Eleanor. Poté, co se vyválela po zemi při malování a na tlapkách i svém chlupatém těle roznesla po celém baráku různé malířské výtvory, které velmi rychle zaschly, dostala i příjmení Monet.

Když jsem se odstěhovala do Prahy, nastalo hektické období plné práce, ale zároveň samoty, a tak jsem si pořídila Cheese Moravia Glanze. Kartouzského kocourka, který mi dny naplnil radostí a mnohdy velmi zábavnými kousky, kterým byl autorem. Jsme spolu již přes šest let. Prožil se mnou stěhování, rozchody, sdílel se mnou radost i smutek. Jsme parťáci a jeho přítomnost dělá můj život jednoduše bohatším.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace